V očích Všeněmců byla katolická církev kosmo­politní a zrádcovská orga­nizace, která brání šíření německé myšlenky. Němečtí nacionálové tudíž doporučovali výstup z katolické církve a přestup do církve protestantské.

Od konce sedmdesátých let 19. sto­letí se v Rakousku-Uhersku formuje nové německonacionální hnutí. Jeho hlavním mluvčím byl od roku 1879 rytíř Georg von Schönerer (1842 – 1921), statkář v Rosenau u Zwettlu, syn vídeň­ského inženýra a technika na železnici. Schönerer roku 1882 svou politiku přesně definoval:,… My, já a moji stra­níci, my negravitujeme k Vídni, nýbrž všude tam, kde jsou Němci.“ Toto hnutí se v polovině devadesátých let promě­nilo ve Všeněmeckou stranu a její význam rostl až do jejího takřka trium­fálního parlamentního volebního ús­pěchu v roce 1901.